Minulé životy ve snech: Sen o pracovním táboře za 2. světové války

Žena v nouzi
Už se vám někdy v minulosti stalo, že jste měli silný sen z nějaké historické epochy, který byl tak autentický, že působil spíše jako vzpomínka? Vystupovali jste v něm jako historická postava, vše podtrhovalo dobové oblečení, prostředí a silné emoce? Pocit, že jde o váš vlastní příběh, že je to kus vašeho života? 

Přesně takovou zkušenost měla Lenka Kališová, která se rozhodla svěřit se svým zcela autentickým, silným a emočně vypjatým snem, o kterém si dosud není jistá tím, že je to “jen sen”. Působí totiž jako vzpomínka...Ale vzpomínka na co? Na Lenčin “minulý život”? Na skutečný prožitek někoho z jejích předků ve válečném období? Nebo se jen ve snu napojila na prožitky někoho jiného? Či snad její podvědomí z nějakého důvodu vytvořilo tento příběh?

Odpovědi na tyto otázky neznáme. Můžeme se jen domnívat…

Tábor nucených prací v létě, kdy ještě hodně svítilo slunce

“Chtěla bych se s vámi podělit o sen z válečného prostředí. Zdál se mi, už před delší dobou, přesto si ho stále pamatuju do úplných podrobností. Navíc byl tak živý, že někdy pochybuji, že to byl pouhý sen,” začíná Lenka své vyprávění. 

“V tom snu bylo léto a svítilo slunce. Ovšem sen nebyl vůbec idylický, byla jsem v něm v táboře na nucených pracích, mám dojem, že v kamenolomu či v něčem podobném. Pomalu jsme se vraceli zpět do tábora. Měla na mě dohlížet jedna z vězeňkyň. Vojáci totiž část svých povinností někdy přenechali jiným vězňům, ať už mužům nebo ženám, a ti pak měli zvláštní výhody. V podstatě to znamenalo, že se s nimi jednalo o trochu lépe a sem tam přišli k jídlu navíc.  Dále na ně bylo pohlíženo jako na podlidi, přesto bylo stále dost vězňů ochotno s vojáky spolupracovat. 

U některých to byl způsob přežití, u druhých prostě jejich osobnost. To vše jsem v tom snu věděla, aniž bych přemýšlela nad tím, odkud se ty informace berou. Žena co na mě dohlížela, zodpovídala za to, že neuteču, ale po pravdě v tom snu jsem byla se vším tak smířená, že jsem na útěk neměla ani pomyšlení. Jen jsem šla s pohledem upřeným do trávy. 

Pak vzal zbraň a přímo přede mnou ji zastřelil

V tom upoutalo v trávě něco moji pozornost. Byl to kus dřevěné krabice, na níž bylo něco napsáno červeným písmem. Nevím co to bylo, jen vím, že to bylo německy, a v tom jsem si uvědomila, že i já jsem Němka. Nejdříve to pro mě byl šok, protože jsem nečekala, že něco ze svého ztraceného života najdu uprostřed lesů, ale pak se ve mně spustila lavina. Svezla jsem se do trávy a začala hystericky brečet. Ta druhá žena na mě koukala překvapeně a já se jí snažila vysvětlit, co ta krabice představuje. Jelikož ale neuměla německy, tak mi nerozuměla. Snažila se mě zvednout a odtáhnout pryč, dokud si nás nevšimnul ten voják. Ale já nebyla schopna vstát a jít dále. 

Voják si nás po nějaké době bohužel všimnul a začal na ženu něco křičet. Už si nevzpomínám, jestli v jejím jazyce, nebo v němčině, ovšem žena byla ztuhlá strachy. Ještě jednou se mě pokusila zvednout a pak jen ochromeně stála. Voják došel až k nám, já stále seděla na zemi, a začal na ženu něco křičet. Pak vzal zbraň a přímo přede mnou ji zastřelil. Byla jsem v šoku. 

Jsem na řadě

Žena měla pořád ještě ten vyděšený výraz a pomalu padla k zemi. Nevím jaký byl jeho záměr a proč tohle udělal. Ani jestli to bylo kvůli mě. Hned jakmile to udělal, jsem věděla další věc – jsem na řadě. Pomalu vykročil ke mně a já nevěděla jestli mě zabije, anebo mi jen ublíží. 

V tomhle okamžiku vše pohltila tma a já se vzbudila. Prakticky jsem vyskočila na posteli a srdce mi bilo jako o závod. Ještě dlouho mi trvalo, než jsem se uklidnila. Nikdy jsem nepátrala, jestli ten sen má nějakou reálnou předlohu, na to jsem měla celkem málo indicií. Ovšem pamatuju si ho na rozdíl od ostatních snů naprosto přesně a podrobně."

Protože na tomto blogu můžete najít více Lenčiných snových zkušeností, ráda bych ji krátce představila.

Lenka Kališová

Lenka Kališová (*1981)

- narodila se ve znamení vah s ascendentem v raku

- miluje sci-fi, fantasy, komiksy a detektivky

- za měsíc přečte alespoň 5 knih

-  má dva rezavé kocoury – Benedikta a Nikolase


Autor článku: Taťána Kročková

Komentáře

Oblíbené příspěvky