Trauma z dětství, nezvládnutá ženská role či odlišná sexuální orientace možná dohnaly spisovatelku Virginii Woolfovou k sebevraždě
Virginia Woolf byla významnou autorkou, lesbickou ikonou i velmi křehkou ženou, která trpěla svými duševními stavy natolik, že ji dohnaly k několika pokusům o sebevraždu, jež nakonec v roce 1941 úspěšně dokonala, když se s kapsami plnými kamení utopila v řece Ouse nedaleko svého domova. V mládí byla sexuálně zneužívaná svými bratry, v rodině měli napříč časem duševní obtíže, sama slýchala hlasy, pohybovala se mezi různými světy a utíkala z reality jak jen mohla. Rozmlouvala i s duchy a svými zesnulými blízkými. Ze silných depresí, které často končily pokusy o sebevraždu, jí pomáhalo jedině psaní. Její utrápená duše už ale za druhé světové války neviděla budoucnost a tak ukončila svůj život s dopisem na rozloučenou manželovi: „Nejdražší, jsem si jistá, že se zase zblázním. Cítím, že další z těch hrozných časů už nemůžeme zažívat znovu. A tentokrát se už z toho nevzpamatuji. Začínám slyšet hlasy a nemůžu se soustředit. Takže udělám to, co se mi zdá nejlepší. Dal jsi mi největš...